Velikonoce

Velikonoce jsou svým původem svátky jara. Jejich datum je určeno měsíčními fázemi, proto jsou svátkem pohyblivým. Slaví se první neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem.

Před cca 3500 lety dali kananejskému svátku jara zcela nový význam Židé svým svátkem PESACH: oslavu vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví. Hospodin vysvobodil Izraelity celou řadou mocných zásahů. Na znamení Boží ochrany každá izraelská rodina obětovala Bohu beránka, který byl bez vady a jeho krví potřeli rám dveří svého domu. Izraelité takto byli uchráněni před zkázou, která kolem nich prošla bez povšimnutí. Jako připomenutí této události Židé na Velikonoce pojídají beránka.

Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním. Velikonoce byly první svátky, které křesťané slavili. Předchází jim čtyřicetidenní přípravná doba - tzv. postní doba, která začíná Popeleční středou.

Na konci postní doby začíná Květnou nedělí tzv. svatý neboli pašijový týden. Na Květnou neděli se v kostele světili „kočičky“ (jíva-Salix caprea) či březové nebo lískové větvičky nařezané po masopustu. Ty měly velkou ochranou moc proti ohni, blesku a nemocem.

Po skončení pomlázky děti hrály různé hry s vejci. Nejoblíbenější bylo koulení vajíček. Z nakloněného prkna se nechala kutálet mince na vajíčka položená na zemi. Které vejce bylo mincí zasaženo, to získal dotyčný hráč pro sebe.

Barvení vajec

Za typické barvy pro Velikonoce jsou žlutá, zelená, červená, červenohnědá, černá a hnědá daly se získat z přírodních zdrojů.  Červená barva ochraňovala podle pověr před démony a zároveň symbolizovala lásku a život. A právě červeně obarvená vejce se původně označovala za kraslice. A pokud dáváte vejce milované osobě mělo by být červeně zdobené.

Přírodní barvy na barvení velikonočních vajíček:

-žlutá: odvar z cibulových slupek, šafrán
-červená: odvar ze slupek červené cibule a octa; červené zelí nebo šťáva z červené řepy; šťáva z borůvek nebo bezinek
-  tmavě zelená: mladé žito; voda ze špenátu; odvar z olšové kůry
-  hnědá: odvar z dubové nebo olšové kůry; odvar z cibulových slupek,čaj
- černá: roztok sazí, na jehož dně je několik rezavých hřebíků; odvar z olšové kůry
-  světle zelená: lipový květ; kmín; šafrán
-  fialová: lipový květ; kmín; šafrán


Autor: Anetkaaa

	Přidat do oblíbených		Přidat na
	Poslat emailem		Přidat na
	Vytisknout