Nejlepší velikonoční beránek?Nejlepší velikonoční beránek? MDŽ nebo Den matek?MDŽ nebo Den matek? Jak vyfouknout velikonoční vajíčkoJak vyfouknout velikonoční vajíčko Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Velikonoční nadílka
Soutěžte s námi o 350 skvělých výher
do konce zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Čtvrtek 28.03. 2024
Dnes má svátek Soňa
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Osudné Velikonoce

4. 04. 2012 | Povídky, příběhy
Nejlepší věci se nám stávají, když je nejméně čekáme… aneb nejromantičtější začátek chození s klukem.

Někdy se vyplatí si na toho pravého počkat, třeba i 19 let. Bylo mi 19, byla jsem ve čtvrtém ročníku střední školy a pomalu se připravovala na maturitu. Jelikož jsem byla už dlouho nezadaná, užívala jsem si studentského života se svými přáteli. Hlavně tedy se svou nejlepší kamarádkou Leničkou, se kterou jsem už od prvního ročníku seděla v lavici.

To, že jsem nezadaná, mě mrzelo, ale fajn kamarádi mi to vynahrazovali, škola mě zaměstnávala a tak jsem to ani nějak neměla čas řešit. Lenka byla z vedlejšího městečka, téměř každý víkend, jsem tam za ní vyrážela a trávila tam s ní i dalšími kamarády spoustu času v hospůdkách při povídání, hraní šipek, fotbálku... O nedělích jsme se chodívali dívat na fotbalové zápasy místního klubu, kde hrálo i několik sympaťáků.

Osudné VelikonoceO Velikonocích se v městečku, kde Lenka bydlela, konala velikonoční zábava. Vyrazili jsme na ni do místní Sokolovny. Strašně se mi tam líbil jeden kluk, fotbalista, co tam dělal barmana. Nebýt mé skvělé a hlavně aktivní kamarádky, která mě s ním seznámila, asi to všechno skončilo úplně jinak… Díky ní jsem se dozvěděla, že se jmenuje Pavel, bydlí ve stejném městě jako já, hraje fotbal za ono městečko a onu nejdůležitější věc a to, že je nezadaný. Sláva, takový malý zázrak. Bohužel naše březnové setkání skončilo jen seznámením a pár fotkami…

Začala jsem tedy se svými kamarádkami ještě pravidelněji jezdit na fotbaly, abych onoho krasavce, aspoň viděla v akci na hřišti. Jednou na začátku května po zápase jsme se v místní hospůdce s fotbalisty setkali, seděli a povídali si. Můj idol si postěžoval, že už pil, že je tam autem a že neví, jak se dostane zpět. Jelikož už jsem měla přes rok řidičák, sebrala jsem odvahu a nabídla se, že ho klidně odvezu, pokud bude chtít. K mému překvapení nic nenamítal, hurá. Vyměnili jsme si tedy čísla, abychom se mohli další den domluvit, kdy mu mám auto vrátit. Za tuto službičku, mě potom z dalších fotbalů vozil domů, vždycky jsme si pak dlouho do noci povídali, pozorovali hvězdičky a moc se spolu nasmáli. Bylo mi s ním skvěle, pomaličku jsme se sbližovali.

Jednou po fotbale mě znenadání vzal nesměle za ruku, ale k ničemu víc se zatím neměl nebo neodvážil? O víkendu před mou maturitní zkouškou se konala v městečku, kde Lenka bydlela, venkovní zábava. Domluvily jsme se, že se tam půjdeme na chvíli podívat a odreagovat se od šrocení. Můj idol tam měl taky namířeno, navrhla jsem mu, že ho vezmu našim autem tam i zpět, pokud bude chtít. To se mu samozřejmě zamlouvalo, protože mohl na akci pít a nemusel řešit, jak se dostane zpátky domů. Vyhodila jsem ho na místě, prozatím se rozloučila, on šel za fotbalisty a já jela ještě pro Leničku. Na akci byla spousta kamarádů, tak jsme se všichni skvěle bavili, tancovali a užívali si. Když jsem si šla v průběhu večera koupit něco k pití, narazila jsem náhodou na NĚJ. Byl už trošku omámený alkoholem a měl tedy víc kuráže. Zapovídali jsme se spolu, během povídání si mě najednou přitáhl k sobě, vzal mě majetnicky kolem pasu a na dotazy kolemjdoucích fotbalistů, jestli spolu chodíme, vesele hlaholil, že ano.

Potom si mě „odtáhl“ kousek stranou, kde bylo větší šero a nebyl tam takový hluk. A tehdy se to stalo, dostala jsem od něj první úžasnou, slaďoulinkou pusu, a další a další… Ten večer už jsme se od sebe nehnuli ani na krok. A loučení, když jsem ho vyhazovala před jeho domem, také nebralo konce… Od toho úžasného dne D, 17. 5. 2008 spolu až doteď chodíme. Za chvíli to budou 4 roky, ten čas tak letí. Brzy spolu začneme bydlet a časem bude svatba a přibudou i malí prckové. Myslím, že je to ten nejúžasnější chlap na světě a jsem strašně ráda, že mi ho osud poslal do cesty.

paja252 - čtenářka
ChytráŽena.cz



Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 
Čtěte také



Komentáře
Žádné komentáře
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !

Mašle