Velikonoce naruby

Jako každé Velikonoce k nám moc lidí nechodí, neboť bydlíme v malé vesničce a kluci už jsou velcí. Každý rok k nám chodí max. 10 malých kluků, pro které máme připraveno pár sladkostí, jako čokoládová vajíčka a pod.

Už ani nevaříme vajíčka od slepiček...

Tento rok nás ale čekalo veliké překvapení. Spala jsem, bylo cca 8 hod. ráno, a někdo zvonil. Rychle jsem vstala a v domněnce, že je to pár malých kluků, nebo táta něco potřebuje, jsem otevřela dveře. Před dveřmi stálo asi 15 vyspělých hochů, a od těch jsem teda dostala, co proto. Poněvadž jsem byla jen v noční košilce, dost mě to bolelo.

Ani ne za 10 minut zvonil někdo znovu. Do té doby jsem už byla trochu nalíčená, a rychle jsem se oblékla. Otevřu dveře, a táta potřeboval pomoct s něčím na zahradě. Řekla jsem si: "To je super, když jsem připravená, že mě přijde někdo zbít tím, co se jmenuje pomlázka, tak nejsem připravená..."
Potom jsem čekala, že někdo ještě přijde, a tak jsme rychle uvařili radši  nějaká vajíčka.

Bohužel, už nikdo nepřišel, a já měla špatnou náladu až do večera...

Autor: Verculenka

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10