Velikonoce patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Jsou oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ke kterému podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Jsou to svátky jara, které oslavují probouzení přírody, její plodnost, naději a lásku.

Velikonoční zvyky a tradice se lišily vesnici od vesnice a dřív probíhaly během velikonočního období, které trvalo šest neděl. Jejich úkolem bylo zbavit se všeho starého, očistit domácnost i tělo od chorob, připravit se na znovuzrození přírody. Velikonoce jsou svátkem pohyblivým, který připadá každý rok na jiné datum – na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel tak může připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26. dubna.

"Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) je největším svátkem celého liturgického roku. Jedly se pokrmy posvěcené v kostele a každý, kdo do domácnosti přišel, musel být takovým jídlem obdarován. Hospodář odnášel na zahradu, na pole a do studně kousek svěceného mazance, vejce a vína, aby měl hojnost ovoce, obilí a měl vždy dobrou vodu. Rolníci nechávali na polích svěcené kočičky a křížky,“ uvádí Mgr. Radoslav VLK, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně.

„Pondělí Velikonoční (28. 3. 2016) je pro většinu z nás spojeno s novodobými oslavami Velikonoc a praktikováním tradičních zvyků. Dnes je nejoblíbenějším dnem hlavně mužů. V tento den se mělo darovat červené vejce a dívka měla být vyšlehána, aby byla celý rok zdravá. Pondělí velikonoční nebo také „červené“ je ve znamení tolik očekáváného koledování, pomlázky, šmigrustu, buďačky, mrskútu atd., kdy chodí chlapci s pomlázkami (tatary, březovými větvičkami, jalovcovou větvičkou) vyšlehat, vymrskat děvčata. V mnoha vesnicích se již od ranních hodin číhávalo na děvčata, když šla z kostela. Na Valašsku zase ráno mládenci polévali děvčata vodou. Hospodář na Pondělí velikonoční „našupal“ všem děvčatům v rodině pomlázkou, aby byli po celý rok zdravé a čilé. Odpoledne pak patřilo dětem. Za vesnicí bylo vždy živo, protože se tam hrály různé hry o vajíčka. A večer pak patřil mládeži už odrostlejší, která se účastnila zábavy při muzice v sále hospody,“ dodává Radoslav Vlk.

Hned po Květné neděli začíná Pašijový týden, který zahajuje veliké čišení v domácnostech. Všude se bílí, upravuje zahrádka a okolí domu. Poslední týden dlouhého postního období připomíná utrpení Ježíše Krista a každý den má své pojmenování:

Modré pondělí – v kostelech se vyvěšovaly modré látky
Šedivé úterý – hospodyňky vymetaly pavučiny a uklízely
Škaredá (černá) středa (Sazometná, Smetná) – vymetaly se komíny a kdo se mračil, tak mu to zůstalo každou středu v roce, v tento den zradil Jidáš Ježíše.
Zelený čtvrtek – v tento den by se měla jíst zelená jídla (špenát, kopřivy, řeřicha apod.), aby byl člověk zdravý, zvony „odlétají do Říma“ a vesnicemi obcházejí až do soboty „klapači“, chlapci s řehtačkami a klapači.
Velký pátek – je dnem smutku, protože Ježíš byl vyslýchán, odsouzen a ukřižován. V některých městech se hrají pašijové hry. Podle starobylých pověr se v těchto dnech otvírala země s poklady, nesmělo se orat a kopat na poli, nepralo se prádlo.
Bílá sobota – den, kdy byl Ježíš ukládán do hrobu. Doma se bílilo, vařily a pekly se obřadní pokrmy, pekly se mazance a beránci, muži a chlapci pletli pomlázky, zdobila se vajíčka.

Všeobecně ve všech regionech je s pomlázkou spojená tradice malovaní vajíček (kraslic). V minulosti měla kraslice hluboký duševní význam. Nikdy se nedávaly každému. Kraslici dostával mládenec jako dárek od děvčete, které našlehal. Byl to dárek vskutku cenný, protože na skořápce bylo vytvořeno rukou děvčat opravdu mistrovské dílo, obrázky a také poetické texty. Vajíčka byla většinou barvena přírodními barvami. Tradičně se používala suchá slupka z cibule (okrová až hnědá barva). Ceněná byla barva červená, která se na Valašsku získávala povařením vajec v tz. „frižulce“ (tříska brazilského dřeva - Caesalpinia echinata). Zelená barva se získá opět povařením vajec s mladým osením nebo s barvínkem. Naopak barva černá se získávala dlouhým vařením vajec ve starém železném hrnci s kvašeným zelím nebo jen zelnicí (voda z kvašeného zelí) a někdy také s přidáním kusu rezavého železa. Velikonočními svátky začíná tolik očekávané jaro, plné mladosti, síly, energie. Na vesnicích a jednotlivých hospodářstvích začíná nový hospodářský rok, na který se váže mnoho tradic, zvyků a pranostik.

Velikonoční bábovka s Kysanou smetanou

Suroviny:
2 hrnky polohrubé mouky
1 hrnek cukr krupice
3 ks vejce  
1 hrnek mléka
1/2 hrnku rostlinného oleje
1 ks Kysané smetany
1 ks prášku do pečiva
Kakao     
Čokoládová mléčná poleva

Postup:
Všechny výše uvedené přísady smícháme v míse a jako poslední vmícháme kypřící prášek. Polovinu těsta nalijeme do vymazané a vysypané formy a do druhé poloviny vmícháme 3 lžíce kakaa a přilijeme do formy. Pečeme na 180 °C asi 45 minut. Po upečení bábovku lehce pocukrujeme a ozdobíme rozehřátou čokoládovou polevou.

Velikonoční mazanec

Suroviny:

300 g hladké mouky
1 lžička jedlé sody (nebo prášku do pečiva)
kůra z jednoho citronu a z jednoho pomeranče
šťáva z 1 citronu
šťáva z 1 pomeranče
2 PL rumu nebo rumové tresti
80 g moučkového cukru
1 ks vanilkový cukr
70 g másla
2 ks vejce
2 ks Bílé jogurty á 150 g
1 ks vejce na potření

Postup:
Nejprve si smícháme hladkou mouku se sodou a nastrouhanou kůrou z omytého ovoce. Poté si ušleháme máslo s vanilkovým a moučkovým cukrem, vejci, šťávou z ovoce a rumem. Přidáme Bílý jogurt. Tuto směs smícháme s moukou a vypracujeme těsto. Pokud se nám těsto zdá řídké, přidáme mouku. Vytvarujeme bochánek, který přikryjeme plátýnkem a necháme odpočinout asi 20 minut. Bochánek nařízneme do kříže a potřeme rozšlehaným vejcem. Posypeme plátky mandlí a potřeme rozšlehaným vejcem. Vložíme do remoskové nádoby a pečeme cca 40 minut v předehřáté troubě do zlatova. Po dopečení necháme bochánek chladnout na mřížce. Posypeme moučkovým cukrem a podáváme.