Velikonoční tradice jsou  činnosti, které lidé dělají na Velikonoce již po staletí a staly se z nich tradice. O Velikonocích se chodí koledovat s pomlázkou, vrbovým proutkem nebo s březovou metličkou. Velikonoční koledy a vzájemné šlehání se udržuje po staletí v téměř stejné podobě.

Pomlázka

Pomlázka má různá pojmenování. Známe ji i pod názvy tatar nebo korbáč. Dalšími pojmenováními jsou koleda, mrskut či sekačka. Pojmenování pomihod pochází ze středověkého verše Pomni hody do provody a dále dynovačka či hodovačka zase podle velikonočních hodů, vínovačka nebo bínovačka podle toho, že se pomlázka někde splétala z pruhů vinné révy. Ale říká se jí i žíla, metla, šlehačka nebo švihačka.

Pomlázku dříve uměl uplést každý kluk. Pletla se ze tří, osmi, devíti a šesnácti pruhů, ale ty největší, které byly dlouhé až čtyři metry, byly ze šedesáti prutů. Pěkná pomlázka byla chloubou každého koledníka. Za vyšlehání dostali muži a chlapci od dívky drobné pohoštění: vajíčko a trochu rosolky, což byl sladký ovocný likér. Na pomlázku dívka uvázala barevnou pentli, která měla také svoji symboliku. Rudá stuha znamenala náklonost a lásku, modrá značila naději, žlutá odmítnutí a zelená stuha prozrazovala, že je chlapec u dívky oblíben.

Vejce

Dalším z velikonočních symbolů je vejce, symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk tato vejce malovat; důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postním období.

Dekorace

Na velikonočním stole pěkně působí květináče s pažitkou nebo jinou zelení, do nichž umístíme nějaký ten symbol Velikonoc – velikonoční figurku, zvlášť když keramické květináče navíc vyzdobíme.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout