9 velikonočních tradic z celého světa

Velikonoce byly a stále jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který dnes po celém světě slaví řada národů různými způsoby. Oslavy zmrtvýchvstání Krista přejaly řadu symbolů a tradic i z pohanských kultur, díky své globální oblíbenosti jde o pestrou směsici mnoha prvků, jejichž kořeny najdeme dokonce až ve starověkém Egyptě.

Kromě připomenutí Kristova zmrtvýchvstání připadá na období velikonočních svátků také řada různých oslav jara, plodnosti a probuzení přírody po zimě. Prapůvod tradičních symbolů lze najít již v době před několika tisíci lety – například beránek je spojen s bohem Chonsu, synem jiného boha Amona, který na sebe bral beraní podobu. V křesťanské podobě beránek představuje Ježíše Krista a jeho oběť za spásu světa. Vajíčko je pak již od nepaměti symbolem nového života. Oslavy Velikonoc mají v různých zemích světa spoustu různých podob, podívejte se na ty nejzajímavější.

•    Polsko

U našich sousedů je tradicí takzvaná oblévačka, ke které dochází na Velikonoční pondělí. Původně šlo o polévání vodou a šlehání proutky kočiček a zajímavé je, že obě tyto aktivity si chlapci i děvčata provádějí navzájem. Dnes polévání z vědra suplují plastové stříkací pistolky.

•    Finsko

Děti se na Velikonoce oblékají za čarodějnice, součástí jejich kostýmů jsou šátky na hlavě a pomalované tváře, koledují pak o čokoládová vajíčka. Nosí také vrbové proutí ozdobené pírky.

•    Řecko

Tradicí je barvení vajec červenou barvou, která symbolizuje život a také Kristovu krev. Mezi typické řecké velikonoční pokrmy patří jehněčí a kozí maso a také polévka majiritsa – vývar z jehněčího masa ochucený cibulí, koprem a máslem. Oblíbenou hrou dospělých i dětí je vzájemné rozbíjení vajec – čí vydrží při oťukávání déle, ten vyhrává.

•    Norsko

Sváteční období se v severské zemi nese ve znamení detektivek. Místní vydavatelé tradičně představují paaskekrimmen, tedy velikonoční detektivky, televize pak do programu zařazují například krimi pořady dle námětů Agathy Christie.

•    Indonésie

Křesťanství do daleké Indonésie přivezli misionáři v šestnáctém století, o Velikonocích dochází k rekonstrukci a přehrání Kristova ukřižování – mladí muži jsou přivazováni na kříž, přičemž být vybrán jakožto představitel Ježíše je považováno za velikou čest.

•    Španělsko

Velikonocům se zde říká Semana Santa čili svatý týden. Ulicemi prochází procesí různých náboženských bratrství v kápích a róbách a s křesťanskými symboly.
 

•    Bulharsko

V sobotu se lidé shromažďují v kostelech, s sebou si nosí vejce nabarvená na červeno a chléb. Kněz při bohoslužbě třikrát pronese slova Christos voskrese, tedy „Kristus povstal“, shromáždění mu pak odpovídá vo istina voskrese, v překladu „skutečně povstal“. Pro štěstí pak lidé navzájem poklepávají svými vejci na vejce druhých, osoba s posledním nenakřáplým vejcem bude mít dle tradice štěstí po celý rok.

•    Bermudy

Typické je zde pouštět pestrobarevné draky. Tento zvyk údajně vznikl díky jistému britskému učiteli, který tak názorně ukazoval Kristovo nanebevzetí. Místní si o Velikonocích také dopřávají slané karbanátky z tresky.

•    Česká republika

Na českou tradici šlehání dívek koledníky hledí jiné národy jako na barbarský zvyk, nicméně vyšlehání pomlázkou ženě zajistí celý rok zdraví a krásy. Obvyklé je také koledníky pohostit malovaným vejcem nebo kapkou alkoholu.