Vepřové hody s Italem

Náš italský kuchař se má. Na jeho chalupě se už činí český řezník, aby mu se synem a pomocníky upekli dvě selátka. Jedno z domácího chovu a druhé divoké. Kvůli křupavé kůrčičce ho budou mašlovat, polévat i zalévat pivem, v soudku zůstane dost pro Manu i hosty.

Než bude maso měkké, uběhnou tak čtyři hodinky, ale mezitím dojdou na roštu domácí klobásky. Zbude na Emanuela vůbec nějaká práce? Žádné strachy, k vepřovému udělá pár příloh. Jednu z brambor a jednu zeleninovou. A pánům řezníkům podá jako předkrm studené rizoto, jaké mu dávala maminka, když chodíval o prázdninách na pláž. Pašíci by nakrmili celou armádu, proto přijdou na vepřové hody kamarádi a sousedé. Atmosféru prosluněného dne provoněného vůní vepřové pečínky si v 18.00 užijí i diváci pořadu S Italem v kuchyni, kteří se kromě jednoduchých příloh k rožněnému masu naučí i jednoduchý sorbet.

Letní studené rizoto „co dům dal“

Risotto freddo - studené rizoto - se dá jíst třeba na pikniku. Emanuele ho dostával od maminky jako malý kluk, když se šel na celý den koupat k moři. A teď ho udělá Františkovi a jeho synovi, aby neměli hlad, zatímco u otáčecího rožně opékají selátka. Manu si nejprve uvaří rýži na páře do stadia al dente, ale můžeme ji samozřejmě připravit, jak jsme zvyklí. Pak potřebujeme rýži zchladit, nebo ji necháme zvolna vystydnout. Není to žádný striktní recept, další suroviny si můžeme obměňovat podle momentálních zásob a chuti. Manu prosypává vrstvy rýže nakrájenými černými olivami, šunkou pokrájenou na kostičky, artyčoky, tuňákem, kapary, kousíčky mrkve, plátky natvrdo uvařeného vejce atd. I když je to rýžový salát, nekyselíme ho, pokud ho rovnou nekonzumujeme. Tenhle salát nám totiž vydrží v lednici. Ještě do něj samozřejmě patří olivový olej, s nímž všechno promícháme, bazalka a sůl. Pokud ho chceme pikantnější, můžeme ho před podáváním okyselit citronovou šťávou.

K pečenému seleti nemusíme přikusovat jenom pečivo, ale můžeme si udělat pestřejší přílohy z brambor a sezonní zeleniny.

Brambory zapečené se slaninou a sýrem pecorino

Kdo má rád pastu carbonara, mohl by ocenit i brambory po uhlířsku, neboli patate alla carbonara. Brambory jsme si předem uvařili a nakrájeli na kostičky. Dobrou slaninku – aspoň takovou jako tu od Františka – si rovněž nakrájíme a zpěníme na oříšku másla. Na tomto základu si pak opečeme brambory, všechno ještě mírně osolíme a nasypeme do ohnivzdorné misky. To ale není všechno. Povrch hustě posypeme nastrouhaným ovčím sýrem pecorino, který je v tomto případě vhodnější než parmazán. Zapékáme v troubě asi 15 minut při 150 až 180 stupních Celsia.

Rajčata plněná lilkem

Druhá příloha je odlehčenější, proto italský kuchař rezignoval už na další sýr, který ale v jídle klidně může být a nebude to vůbec špatné. V první řadě potřebujeme rajčata a lilek. Začneme tím, že z větších masitých rajčat vydlabeme dužinu a snažíme se při tom neproříznout dno plodu. Tomatové mističky uvnitř posolíme a otočíme dnem vzhůru, aby z nich vytekla přebytečná šťáva. Rajčata pak naplníme opečeným lilkem, který ale musíme nejprve zbavit hořkých silic. Víme už jak na to. Plátky lilků nasolíme a necháme je „vypotit“. Po čtvrt hodině tekutinu setřeme ubrouskem, lilky znovu osolíme a nakrájíme na kostičky. Orestujeme je na červené cibulce a dvou stroužcích česneku dozlatova. Přidáme bazalku, která tvoří s lilkem a rajčaty lahodnou a vynikající kombinaci. Směs z pánve rozdělíme do rajčat a v pekáčku je rovněž zapečeme v troubě. Předtím je ale ještě zakapeme olivovým olejem a ozdobíme snítkou bazalky. A kdo chce, může před vložením do trouby přidat ještě sýr. Zapékáme opět okolo čtvrt hodiny při teplotě 180 stupňů. Rajčata jsou hotová, když začínají praskat a krásně voní.

Sorbetto je dobré i na trávení

Sorbetto nebo sorbet ulehčuje našemu trávení, v Itálii se proto podává při opulentních hostinách mezi chody. Je to ale hlavně sladká tečka masitých hodů. Emanuele do zmrzliny přidá čerstvý zázvor, který také podporuje náš trávicí trakt a zvýrazní chuť dezertu. Hlavními složkami rychlého sorbetu je citronová šťáva a zmrzlina. Přísady se poctivě rozmixují a vlijí do koktejlových skleniček. Sorbet můžeme srkat nebo si pomáhat lžičkou. Jak je libo… Nedělní hodování pod širým nebem končí za zpěvu českého řezníka, který se směle vyrovná italským tenorům. Vystřihne O sole mio a nevyloudí žádný falešný tón. František zpívá stejně dobře, jako naporcuje maso, vyrobí klobásy a upeče růžovoučké vepřové.

Zdroj: Prima

Gabriela Straková

ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete