Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online ! Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024 8 rad, než se rozhodnete vyběhnout8 rad, než se rozhodnete vyběhnout Pampeliškový med - nejoblíbenější receptyPampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Neděle 28.04. 2024
Dnes má svátek Vlastislav
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

O bílé slepičce

25. 03. 2009 | Povídky, příběhy

V jednom maličkém dvorečku spolu s ostatními zvířátky a také samozřejmě se svými sestřičkami žila byla jedna bílá slepička. Byla moc krásná. Měla červený hřebínek a sem tam mezi bílým slepičím peřím nějaké to černé pírko. V té zářivě bílé peřině to však nebylo skoro k poznání.

Jednoho dne snesla vajíčko, nebylo však ledasjaké, nebylo takové , které dennodenně snáší, bylo jiné. Moc dobře to věděla a vajíčko opatrovala jako oko v hlavě. Pořád se tak nějak divně naparovala a kvokala. Prostě všem dávala na vědomí, že tohle snesené vajíčko je něčím výjimečné, že je jiné.

Pan hospodář, když šel na každodenní pochůzku kolem svého zvířectva také zpozorněl. Oj, oj, oj, říkával, tady se k něčemu schyluje a slepičce přinášel jen ta nejlepší zrníčka a  každý den dával i on sám pozor na to, co se děje. Tak ubíhaly týdny celé a stále se nic nedělo. Bílá slepička stále seděla na tom svém vajíčku a hlídala ho jako oko v hlavě.
Až jednou…..

Ťuk, ťuky, ťuk, křáp, píp, píp………něco se dělo, z vajíčka se ozývaly divné zvuky. Bílá slepička zpozorněla, pod ní se začalo něco dít, něco se dralo z vajíčka ven. Slepička poskočila, pak ještě jednou a ještě. Jakoby jí něco lechtalo. Co to je? Divila se, kvok, kvok, že by už ? Podívala se svým bočním očkem, první z leva, a potom zprava. Pak natáhla svá bílá křídla a uchopila do nich něco malinkého. Bylo to tak křehoučké a celé žluté a třáslo se to zimou.

Píp, píp, píp, píp volalo to a bílá slepička to své maličké kuřátko, které se jí zrovna narodilo láskyplně pohladila a zavinula do svých bílých peřin.
Ráno nastal poprask. Hospodář šel opět na svou
denní obchůzku svého zvířectva a všichni kolem mu hlásili, že se v noci něco stalo.

Mek, mééééék, mekala kozenka, bůůůůůů, bučela kravička a slepičky kdákaly jedna přes druhou, kvok, kvok, ko, ko, dááááák, už je to hospodáři tááááák, už je nás zase vííííííc…..a pak i hospodář pochopil, co mu zvířátka sdělovala. A bílá slepička mu pyšně ukazovala své maličké kuřátko, které se na drobných nožkách plahočilo ke své první ranní snídani.

A od toho kouzelného rána, o ještě kouzelnější noci ,kdy se narodilo jedno maličké kuřátko bylo zase všechno tak, jako dřív….Vlastně nebylo, ze slepičky se stala maminka, která to své kuřecí miminko opatrovala jako oko v hlavě.


Ptáte se, kdy se to všechno událo? Přece na Velikonoce, na Velký pátek, protože zrovna v ten den otvírá země své poklady a plní i ty nejtoužebnější přání. Ten den je totiž pro mnohé kouzelný.

Autor: Diesonne



Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 
Čtěte také



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
Bílá vajíčka v zeleném osení, žlutá kuřátka a kačátka v trávě na zahradě u naší babičky Aničky, znamenala pro nás, děti, příchod jara a velikonoc.První teplé paprsky slunce,po dlouhé zimě, probudily přírodu ze zimního spánku.
Velikonoční beránci z kynutého těsta nikdy nechyběly o velikonočních svátcích a spolu s vajíčky obarvenými ve slupkách z cibule zdobily slavnostně prostřený stůl. Jeden byl politý bílou polevou a ozdoben červenou mašlí, druhý byl politý čokoládovou polevou a ozdoben žlutou mašlí.Na stole nechyběly ani výborné voňavé koláče,kde babička dodnes nemá konkurenci.Z kuchyně se linula vůně pečeného masa a nádivky s uzeným a mladými kopřivami.
Vajíčka, která jsme vykoledovaly,chutnala druhý den na chlebu s máslem s nastrouhaným křenem a také jen potřená obyčejnou hořčicí.
Dodnes vidím babičku,která se dožila ve zdraví 93 let,v její krásné bílé zástěře, vždy usměvavou a ochotnou naslouchat, ale i dávat dobré rady... Škoda jen, že to jsou jenom vzpomínky.
Obrázek uživatelky
profil
Bílá vajíčka v zeleném osení, žlutá kuřátka a kačátka v trávě na zahradě u naší babičky Aničky, znamenala pro nás, děti, příchod jara a velikonoc.První teplé paprsky slunce,po dlouhé zimě, probudily přírodu ze zimního spánku.
Velikonoční beránci z kynutého těsta nikdy nechyběly o velikonočních svátcích a spolu s vajíčky obarvenými ve slupkách z cibule zdobily slavnostně prostřený stůl. Jeden byl politý bílou polevou a ozdoben červenou mašlí, druhý byl politý čokoládovou polevou a ozdoben žlutou mašlí.Na stole nechyběly ani výborné voňavé koláče,kde babička dodnes nemá konkurenci.Z kuchyně se linula vůně pečeného masa a nádivky s uzeným a mladými kopřivami.
Vajíčka, která jsme vykoledovaly,chutnala druhý den na chlebu s máslem s nastrouhaným křenem a také jen potřená obyčejnou hořčicí.
Dodnes vidím babičku,která se dožila ve zdraví 93 let,v její krásné bílé zástěře, vždy usměvavou a ochotnou naslouchat, ale i dávat dobré rady... Škoda jen, že to jsou jenom vzpomínky.
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles