Jak si pan Kikirikí koupil nové kikirikí

V jednom městečku, zvaném Kurník, bydlel pan Kikirikí. Žil za starou hruškou a za dešťovou stružkou. Byl to kohoutek v nejlepších letech. Jeho pírka hrála všemi barvami. Hřebínek jako on neměl žádný jiný kohoutek v Kurníkově.

Jednou se vydal do sousedního města, že si koupí nové kikirikí. To jeho staré se mu už totiž nezdálo dost dobré. Připadalo mu už uchraptělé a protože se blížily Velikonoce, tak chtěl mít hlásek co nejlepší. 

Do obchodu přišel ale pozdě. Všechna kikirikí už byla vyprodaná a na pultě zbylo jen jedno jediné kikirikíkdák. Pan Kikirikí se moc nerozmýšlel, zaplatil, kikirikíkdák strčil do pytlíku a mašíroval si to domů.

Jenže co čert nechtěl. V lese potkal své tři veselé přátele, pana Brouka, pana Mňouka a paní Myšičkovou. "Copak jste si to hezkého koupil?" Ptala se paní Myšičková a zvědavě nakukovala do pytlíku. Sotva vytáhl pan Kikirikí své kikirikíkdák, začali se všichni ti tři hrozně smát až se za bříška popadali. 

Vyváděli tak, že se nemohli ani hnout z místa. To pana Kikirikí jaksepatří dopálilo. Už chvíli měl podezření, že se ukvapil, že nekoupil dobře.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10