Nejlepší velikonoční beránek?Nejlepší velikonoční beránek? MDŽ nebo Den matek?MDŽ nebo Den matek? Jak vyfouknout velikonoční vajíčkoJak vyfouknout velikonoční vajíčko Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Velikonoční nadílka
Soutěžte s námi o 350 skvělých výher
do konce zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Pátek 29.03. 2024
Dnes má svátek Taťána
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Historie Velikonoc

26. 03. 2009 | Historie

Historie

Pro všechny věřící jsou Velikonoce nejdůležitějším momentem liturgického roku. Původně se slavily jako Pascha - svátky izraelské pospolitosti. V řečtině je to Pesach =přechod. To byla první ze tří slavností spojená s obětováním prvorozeného dobytčete ze stáda na památku vysvobození židovského národa z egyptského otroctví. Později se místo zvířete obětovalo obilí a z obětí byl jen rituál. Tento svátek se také nazývá Chag lamacot - Svátek nekvašených chlebů podle tradičního pokrmu - nekvašeného chleba. Toto se vysvětluje jednak tím, že se obětovaly vždy prvotiny ihned po sklizni nebo tím, že nekvašený chléb je připomínkou rychlého odchodu z Egypta - ani v jedno případě není čas na kvašení. Slavnost obětní byla změněna na Slavnost osvobození - tj. osvobození z otroctví a tím i získání půdy a obživy.

Křesťané slaví Velikonoce jako slavnost ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše. Noc, kdy vstal z mrtvých se nazývá Velká noc - noc nejsvětějšího tajemství - odtud Velikonoce. Původně oslava Velikonoc trvala jeden den a končila noční vigílií, později se zrodilo veliknoční triduum, které začíná Zeleným čtvrtkem večerní mší Poslední večeře, pokračuje Velkým pátkem - dnem Kristova umučení a dále Bílou sobotou - dnem pobytu v hrobě a velkou Velikonoční vigílií v noci ze soboty na neděli (někdy časně ráno) začíná poslední den - Neděle zmrtvýchvstání. Při velikonoční vigílii jsou křtěni katechumeni - na kněží atd. Původně šlo o křest pohanů na víru. Název tráduj je z latiny - tres = tři, dies (duum) = doba, den. Tj. doba tří dnů.

Dnes Velikonoce obsahují dalších 50 dní začínajících vigílií Neděle o Bílé neděli, což je první neděle po Velikonocích a končí svátkem Seslání Ducha svatého, což jsou letnice. První týden je zván Velikonoční oktáv, 40.den je nanebevstoupení - oslava odchodu Ježíše k otci Bohu na nebe.

Již apoštol Pavel zanechal zápisy v Bibli o slavení Velikonoc kolem roku 50, občanské záznamy jsou ze 2. století. - záznamy o sporech o datum konání Velikonoc, což je doklad, že se Velikonoce slavily téměř od počátků křesťanství a navazují na Pesach - propojily se některé prvky, především Ježíšovo zmrtvýchvstání je spojeno s obrazem starozákonním o přechodu židů přes Rudé moře při odchodu z Egypta.

Dlouho se ustanovovaly zásady. Původně šlo o oslavu smrti Ježíše, později mrtvých se ustanovila oslava mrtvých vstání. Také datum bylo měněno. Nejprve to bylo pevné datum bez ohledu na den v týdnu, pak díky papeži Viktorovi koncem 2. století bylo maloasijské pravidlo zrušeno a začala se slavit nedělní oslava.

Biblický příběh Ježíše

Ježíšův příběh je zapsán v Bibli a je základem křesťanských Velikonoc. Tato část začíná roku 33, kdy přichází Ježíš Nazeretský se svými učedníky - apoštoly - na slavnost Pesach do Jeruzaléma - někteří jej považují za odpadlíka od víry (za jeho názory) a někteří jej slaví jako lidumila a léčitele.

Ve čtvrtek zasedá k poslední večeři s apoštoly a označuje chléb a víno za své tělo a krev - od toho husitské přijímání podobojí - věřícím je při mši podáván chléb (dnes spec. oplatka) jako tělo Páně a víno jako krev Páně, podle běžných tradic ovšem krev přijímá jen kněží. Označuje Jidáše za zrádce - odtud Jidáš = zrádce, špatný, chamtivý. Ustanovuje eucharistii - obřadní umývání nohu starým a nemocným. Po večeři odchází do Getsemanských zahrad, kde je zajat a následně mučen a odsouzen k ukřižování lidem Jeruzalémským, na něž svou odpovědnost přenesl místodržitel Pilát, pohnán k tomu farizeji. Odtud Pilát = přesunující svou odpovědnost na jiné. Místo odsouzení je nazýváno pretorián = dvůr místodržitele, prokurátora.

Ukřižování je přibití za nohy a ruce na kříž, který si nad Jeruzalém na Golgotu (popravní vrch) odnesl odsouzený křižovou cestou bolestnou (Via dolorosa) sám. Ta je dnes označena 14 zastaveními Ježíše (9 je klopýtnutí Ježíše podle evangelistů, 3 - pády Ježíše na zem, 1- setkání s matkou, 1 - setkání sVeronikou), podle všeho však původ těchto zastavení je v tradicích různých dob. Ježíšova křížová cesta je v bibli popsána asi takto - červený hanlivý plášť mu vojáci odebrali, oblékl si své šaty, ale trnovou korunu si musel ponechat. Pak nesl svůj kříž na Golgotu, ale díky týrání byl vysílen a na pomoc mu přivolali jednoho příchozího rolníka, Šimona z Murény (roku 1942 byla nalezena urna jeho syna v hrobce s některými důkazy o této události). Na popravčím vrchu byl Ježíš vysvlečen do bílé košile a přibit na kříž.

Do hrobu jej ukládaly tři Marie, včetně jeho matky. Pilát se obával, že tělo budou chtít ukrást a tak prohlásit zmrtvýchvstání a proto k hrobu postavil stráž a díky tomu byl jeden z vojáků svědkem ¨zmrtvýchvstání Ježíše. Tři Marie měly druhý den nabalzamovat tělo, ale našly ráno hrob prázdný a složené plátno, v němž byl zabalen a zjevil se jim anděl s poselstvím, že Ježíše k sobě vzal otec Bůh

Podle nedávných výzkumů byla vygenerována Ježíšova podoba jako muže s širokým, kulatým obličejem a výrazným nosem s hustými černými vlasy i vousy. Na obrazech je zpodobňován jako štíhlý vysoký muž, s podlouhlou bílou tváří a světlým dlouhým vlasem a vousem.. Koncem 20. Století proběhly výzkumy rusinského plátna, do něhož byl Ježíš v hrobě zabalen. Ovšem závěr, zda jde o falzifikát nebo ne, není jistý- jedni říkají ano, jiní ne.

VELIKONOCE

V lidovém povědomí jsou to svátky jara, začínajícího nového života, jejichž kořeny sahají daleko do minulosti až k tradičním oslavám příchodu životodárného slunce a zrození nového života a oslavy jarní rovnodennosti (pravděpodobný prapůvodce těchto oslav) , a jež jsou protkány mnoha rituály a zvyky. Pohanské rituály jsou hluboce zakořeněné a s křesťanskými se smísily až do podoby, kterou známe my. Zvyky jsou především spojeny se začátkem zemědělských prací a vyháněním dobytka - zde není žádná spojitost s Kristem. Z takových svátků se nám dochovaly jen masopust, filipojakubská noc, svatý Jan Křtitel a Velikonoce. K dávnověkým bohům a bůžkům a jiným nadpřirozeným silám byli přidání středověcí křesťanští světci, Kristus a Bůh. Křesťanské zvyky k nám přinesli Cyril a Metoděj. Jako vždy se církev snažila vymýtit pohanské zvyky, ovšem některé zvyky se dodržují dodnes, jiné jsou s křesťanskými propojené a také vznikly nové, ale většina má základ stejně v těch prapůvodních.


Autor: JanaOssend

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
 
Čtěte také



Komentáře
Žádné komentáře
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !

Koleda