Ahojky!
Jmenuji se Jana a povím Vám, jaké překvapení si vykoledoval můj syn Honzík.
Můj přítel se strašně moc těšil, až Honzík povyroste a budou mu aspoň dva roky a on ho na Velikonoce bude moct vzít sám koledovat. Nebylo tomu tak ve dvou letech, ale ve třech a myslím si, že se na tento den nedá zapomenout.
Když se ráno probudili a proběhli u nás velké přípravy na cestu, bylo skoro devět a kluci vyrazili. Ze začátku mi volali kvůli každému vajíčku, ale když už se dlouho neozývali měla jsem i docela strach, jestli se něco nestalo. Kolem dvanácté hodiny jsem pokukovala z okna a najednou jsem spatřila přítele, jak táhne Honzíka na zádech a předníma nohama zakopává o košík z vykoledovanými věcmi.
V duchu jsem si říkala "No, na jednu stranu dobře, Honzík usnul a já si stihnu udělat další věci." Ale byla jsem na velkém omylu, Honzík hořel pomalu čtyřicítkou horečkou a po celém těle měl jeden pupínek vedle druhýho.
Začala jsem nadávat na mužskýho, že ráno ho vzal z domova v pořádku a domů mi ho dovedl v takovémhle stavu. Zavolala jsem švagrovi a vezl nás na pohotovost. Až na pohotovosti mi pan doktor řekl, že se mám uklidnit a přestat panikařit.
"Váš malej si vykoledoval neštovice."
Trochu jsem se uklidnila a od té doby, když jde mužskej s Honzou koledovat, tak si z nich dělám legraci, aby mi zase něco kromě vajec nedonesli.
Přeji všem moc krásné Velikonoce, protože to jsou svátky jara a já sama za sebe jaro MILUJU
Autor: Ladyjane