Velikonoce jsou jedním z nejkrásnějších svátků pro mě a pro celou naši rodinu. Když si vzpomenu na pandemii a na to, že se vlastně Velikonoce nekonaly, je mi z toho trošku smutno. Taková škoda to byla. Většinou se totiž u nás schází početné návštěvy a pořád je v našem domě živo. Máme rádi jarní slavnosti i trhy v blízkém i trochu vzdálenějším okolí, a proto jsme se rozhodli si to letos užít i za ty zrušené roky.
Trhy jsou u nás asi nejoblíbenější částí Velikonoc, a tak jsme se rozhodli projet si všechny v dojezdové vzdálenosti od našeho města. Ať už autem nebo autobusem. Prodávané výrobky či pokrmy se sice moc nelišily, ceny taktéž, ale atmosféra byla úžasná.
Barvení vajíček také nesmělo chybět, to si letos vzaly na starost naše děti. A to doslova. Už nevím, kdo šel do obchodu, ale výsledkem bylo celých sto obarvených vajec. Vajíčka máme rádi, ale tohle bylo opravdu moc.
Výzdoba domu, v jarním stylu, se také moc povedla, všude nám trčely zaječí uši nebo jsem nacházela čokoládová vajíčka různě na policích. Děti si prostě uměly vyhrát a ani je to nestálo moc peněz. Stačily pastelky, kus papíru a pár sladkostí ze supermarketu. A všem to udělalo radost.
Pak přišla na řadu velká výzva. Tedy kdo udělá beránka a mazanec? Na to si děti samy ještě netroufly, a i tak jsem jim chtěla trošku pomoct, takže tento úkol zbyl na mě. Nestěžuji si, manžel statečně pomáhal, i když prohlásil, že by se raději díval na svůj oblíbený pořad v televizi.
Byla Bílá sobota a my jsme měli všechno hotovo včetně úklidu. Jenže radost se smísila s únavou. Vždyť jsme se ani na chvilku nezastavili! Náš program byl opravdu nabitý. A teď si představte tu scénu. Nesu beránka do obýváku na stůl a celá rodina spí. Děti na gauči a manžel v křesle. Potichu jsem se tomu zasmála a opatrně po špičkách jsem se vrátila do kuchyně a otevřela časopis, který ležel na stole. Takový relax jsem též potřebovala.
Neděle u nás naopak proběhla normálně neb jsme si všichni pořádně odpočinuli v sobotu.
ChytráŽena.cz