Nezapomenutelné Velikonoce na horách

Ještě za svobodna jsme si s naší partičkou vyrazili na prodloužený velikonoční víkend na hory. Pronajali jsme si pokoje v jedné velké chatě. Klíče jsme dostali už v Praze a domnívali jsme se, že na chatě bude jen naše skupinka.

Bohužel se situace změnila, aniž by nám někdo dal vědět. Takže příjezd byl idylický, nebloudili jsme a dorazili jsme  již v pátek dopoledne. Dali jsme si věci do pokojů a vyrazili na průzkum okolí. Bylo krásně slunečno a užili jsme i poslední sníh a poslední lyžovačku v této sezóně. Kamarádka s sebou měla jednoho takového toho kapesního pejska, takže nelyžovala tak dlouho a šla do chaty dříve než my ostatní.

V té době jsme ještě nikdo neměli mobilní telefon, takže si svůj šok užila sama. Když dorazila na chatu, zjistila, že už tam kromě nás bydlí ještě někdo další. Byla to taky parta mladých lidí, ale o něco starší než my a dle oblečení a celkového vzhledu působili dojmem tvrdých rokerů nebo spíš nějakých satanistů.

Kamarádce a následně i nám oznámili, že si berou některé z našich pokojů. Takže někteří z nás se museli sestěhovat, aby se mohli ubytovat ještě oni. Jestli tam přijeli náhodně nebo jestli měli také zaplacený pronájem, jsme se jich neodvážili ani zeptat.

Společnou kuchyni si zabrali také oni, a když jsme si tam pro něco opatrně šli, tak nás jímala hrůza. K večeru tam už kreslili nějaké kresby po podlaze a všude měli spoustu tvrdého alkoholu. Zato my jsme samým strachem, jak se náš večer a vůbec celá noc budou vyvíjet, abstinovali. Když naši „satanisti“ skončili se svou párty, ozvalo se bušení na náš pokoj. Když to nepřestávalo, otevřeli jsme. Vlezl k nám jeden ze „satanistů“ a oznámil nám, že spí tady. Lehl si na jednu z postelí a my jsme se uskrovnili a po prvotním šoku jsme nakonec usnuli. Já  jsem se probudila k ránu šramocením. Otevřu oči a vidím „satanistu“, jak si rozepíná kalhoty, sedá si u postele na bobek. Na můj dotaz, co to tam dělá, ať se chová normálně, nereagoval. Nakonec  jsem se otočila a spala dál.

Ráno jsme se probudili a domluvili jsme se, že pobyt na horách zkrátíme a odjedeme již dnes. Najedli jsme se a šli balit věci. Akorát se tam začal probírat náš nezvaný spolunocležník. Největší šok nás však teprve čekal. Když si kamarádka chtěla uložit vybalené věci do své tašky, zjistila, že tam má něco, co tam rozhodně být nemá. Došlo nám, že ta noční příhoda s vysvlečenými kalhotami nebyla bez následků. „Satanista“ se tak upravil, že si spletl její tašku s onou místností. (Bohužel se mu v noci chtělo na velkou potřebu). Když to viděl, tak vzhledem ke svému „oknu“ prohlásil:“Hezky, pejsek“. A měl to vyřešené. Docela koukal, když jsme mu řekli:“Houby, pejsek, tos byl ty“.

No my jsme rychle sbalili a jeli do Prahy a na tyhle Velikonoce ještě po letech vzpomínáme. Teď s odstupem času, je to úsměvné, ale tehdy jsme se moc nenasmáli.