Za lesem na jednom malém statku bydlela holčička, která se jmenovala Anežka. Anežka, jako každá holčička, měla maminku i tatínka. Jelikož bydleli daleko od města a na statku, měli spoustu zvířátak. Anežka zvířátka neměla moc ráda, žárlila na ně, jelikož se o ně rodiče museli starat.
Anežka svým rodičům nechtěla ani pomáhat. Velikonoce a jaro se blížily. Anežčina maminka zjistila, že jejich slípka má malá kuřátka. Neměli moc peněz, a tak Anežčina maminka kuřátka dala do krabice a prodala je. Vůbec si však nevšimla, že jí jedno kuřátko uteklo. Chudák kuřátko pobíhalo po statku a vůbec nevědělo kudy kam.
Když si Anežka druhý den šla ven hrát uslyšela slabě píp, píp, píp, ale nikde nic neviděla. Kuřátko mělo velikou žízeň a také strašný strach. Anežka si odešla hrát ke studánce, stříkala vodou a trhala květiny. Najednou uslyšela píp, žbluňk, píp, píp. Kuřátko spadlo do studánky a volalo o pomoc. Anežka ho uviděla, chvíli ho jen pozorovala, jak se plácá ve vodě a pak ho celé zmáchané vytáhla z vody ven.
Kuřátko se klepalo zimou i strachem. Anežka ho držela v dlani a hladila ho dokud neuschnulo. Anežka viděla, že mu už není zima a že se klepe strachy. Vzala kuřátko do domečku pro slepice, jedna se ho hned ujala, byla to jeho maminka. Byl už večer a Anežka šla spát, když se ráno probouzela myslela, že se jí všechno jen zdálo. Vtom do pokojíka vběhl Anežčin tatínek s pomlázkou.
Autor: Annahb