Přeji hezké Velikonoce...

Mladá Běta, tak se moje prababička jmenovala, se každé ráno probouzela strachy, co jí zase den přinese. Byla totiž válka. Bydlela se svými starými rodiči blízko hranic. Velká bída je denně vyháněla ze studeného obydlí hledat si nějakou obživu.

Jednou  v lese  při sběru dřeva ji oslovil neznámý mladý muž, který tam pytlačil. "Přeji hezké Velikonoce, slečno!" Mladík se jmenoval František. Byl ze sedmi dětí nejstarší. Jeho táta padl ve válce a všichni žili jen s matkou. Válka neválka, pověstná jiskřička lásky přeskočila a mladý pár se do sebe zamiloval. Rodiny si vzájemně pomáhali, aby neumřeli hlady. Běta přišla do jiného stavu a tak se domluvilo, že bude svatba.

Měl je oddat místní farář, ale museli mít souhlas z místního výboru, nad kterým dohlíželo gestapo. Když se  zjistilo, že Běta i František mají shodná příjmení nastal poprask a vyšetřování. Nic nepomohlo, že se jedná o pouhou shodu. Fašistické gestapo založilo dokument, kde se  uvedlo, že jsou sourozenci, kteří spáchali incest.  Aniž by to oznámili oběma rodinám, odvezli dědu okamžitě na práce do Berlína a babičku do koncentračního tábora. Co se  stalo, se rodiny mladých lidí dozvěděli, až když se dlouho nevraceli a otec je šel hledat. Ještě v lágru ji několikrát násilně vyslýchali až potratila a následkem prudkého úderu pěstí na ucho, ohluchla.  

Prababička byla propuštěna po půl roce do německé rodiny k výchově dětí. Opět byly zrovna Velikonoce. Zachránilo jí, že uměla plynule německy. Děda se vrátil a Bětu hledal. Našel jí a byla svatba.  Nikdo již nešetřil jejich shodná příjmení. Babička znovu otěhotněla, čekala dvojčata, ale byla ještě slabá a nedonosila je. Posléze se jí narodil syn Toníček. Všichni byli moc šťastní, než malému Tondovi onemocnělo srdíčko a v pěti letech zemřel.

Babička byla silná žena, říkala, kdo prožil válku a žije dál, zocelí. Po čase se narodil další syn František. Porod byl komplikovaný. Musel být proveden císařský řez. Hrozilo, že se  buď zachrání dítě, nebo matku (babičku Bětu). Už tehdy si prý říkala, že tenhle syn bude bojovník, že  přežije. A  přežil. Z malého Františka vyrostl mladý muž, který se oženil. Z jeho manželství vzešla moje mamina. Dala život mně a já Vám ten  smutný  příběh se šťastným koncem  vyprávím.

Není to náhoda, že jsou opět právě Velikonoce?  

Autor: Kvíteček

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10