-Komerční sdělení-
Bez obarvených a dekorovaných vajec všech druhů a stylů si dnes už Velikonoce nedovedeme představit. Zdobení voskem, slámou, gravírovaní vajec, barvení v cibulových slupkách nebo drátkování, to jsou techniky, které dnes zvládne nebo si na ně troufne jen málokdo.
A tak se na našich velikonočních stolech většinou vyjímají vejce v tradiční modré, červené, zelené a žluté barvě, přestřené tukem pro vyšší lesk a někdy ještě doplněny o velikonoční obtisky. Občas si vyzkoušíme možná trochu originálnější zdobení, zejména pokud máme děti, ale ve velké míře jsme věrni tradici. Přemýšleli jste ale nad tím, proč velikonoční vejce vlastně zdobíme a barvíme, kdy se začala obarvená vejce objevovat a jaký význam má barvení? Přinášíme drobný návrat do historie.
Možná vás překvapí, že zdobení vajec je staré jako lidstvo samo. Traduje se, že první obarvená vejce se objevila už v období Pravěku, před více než 5 000lety, později v Antice, ve starověkém Egyptě, Persii nebo Sumeru, kde se například dávala obarvená vejce do hrobek, a dokonce v hrobkách vládců bylo zachyceno i zlaté vejce.
Vejce jako symbol pak patří k Velikonocům od nepaměti. Představuje nový život, úrodu, plodnost i konec zimy. Původně bylo atributem předchůdců Velikonoc, oslav jara a až později se začíná objevovat v souvislosti s těmito pohyblivými jarními svátky. Ani barvení a zdobení velikonočních vajec na sebe nenechalo dlouho čekat, i když nejprve se objevovalo jedině vejce červené, které symbolizovalo Kristovu krev. První dochovaná zmínka z pozdější doby je z roku 1290, tehdy král Edward I. nechal zlatě obarvit přes 400 vajec.
A důvod, proč se vlastně ve velké míře začala vejce barvit?
Ten je poměrně prozaický a vznikl ještě dávno před tím, než byly ustanoveny Velikonoce. Během 40denního půstu se kromě masa a mléčných výrobků nesměly jíst ani vejce. Lidová tvořivost a tehdejší selský rozum přišel na to, že pokud se vejce uvaří získají delší trvanlivost a oněch 40 dní by mohla zvládnout. A jak je odlišit od čerstvých, aby bylo patrné, která jsou již uvařeny a která ještě ne? Právě oním barvením. Tehdy se však pro toto odlišení používala jen černá barva.
Dnes si v souvislosti s Velikonocemi vybavíme i pojem kraslice, pod kterým si představíme červená ručně zdobená vejce, která dnes dovede dle starých tradic nazdobit jen málokdo.
V minulosti však pojmem kraslice byla označována pouze vejce obarvená na červeno a kraslice vlastně v předkladu znamenalo velikonoční vejce. Až později se začalo pracovat se zdobením voskem a vytvářením různých ornamentů za jeho pomoci. Dnes proto velikonoční vejce v tradiční červené barvě s bílými ornamenty označujeme jako kraslice.
Samotné barevní vajec v minulosti využívalo přírodních surovin, jako například vaření v cibulových slupkách, ale i v kopřivách nebo s červenou řepou. Až 20. století přineslo první práškové barvy, které celou metodu barvení urychlily a nabídly i možnost míchání barev a nové barevné styly vajec, které do té doby přírodní suroviny nedokázaly zajistit.