Beránek má očička z rozinek nebo lentilek, to podle toho, jestli chceme mít modrookého nebo hnědookého krasavce. V tlamičce drží kus asparágusu a na krčku má velkou mašli. Je tak hezký, že ho nikdo nechce jíst a jen se na něj díváme. Když už je dostatečně okoukaný a náležité tvrdý, zbývá jediný způsob konzumace, nakrájím ho do pudinku. Takhle se to opakuje léta a je fakt, že jsme nikdy neochutnali měkkého beránka.
Velikonoční pečení v rodinách je bohaté téma na různé příhody. Moje kamaráda Jana se snaží péct, ale od své mámy se bohužel nenaučila nic, takže její počínání v kuchyni byl pokus omyl. Když se chystala na pečení

Umíchala těsto podle receptu a myslela si, že to nejtěžší má za sebou. Jednu formu naplnila těstem, potom ji přiklopila druhou polovinou a začala přemýšlet, jak se asi dostane těsto do té druhé půlky formy? Vůbec ji nenapadlo, že se tam dostane při pečení samo a vytvoří požadovaný tvar beránka. Takže začala s formou plnou těsta prudce nadhazovat, aby se dostalo i do druhé části. Pak ji napadlo, že je upeče zvlášť a slepí.
Nalila těsto do obou forem až k okraji, dala do trouby a pozorovala okýnkem, jak těsto zlátne. Bohužel nepočítala s tím, že těsto při pečení nabyde a už takhle plné formy začaly být těstu malé. Zvedlo se a přetékalo z forem po jejích stěnách na žhavé spirály. Z kuchyně se místo vůně linul zápach spáleniny a dusivý dým. Když mi vyprávěla, co dělala, tak jsem nemohla uvěřit, že taková věc vůbec může někoho napadnout. Tenkrát to skončilo tím, že beránka i mazance koupila v pekařství a vlastní pečení vzdala. Pro mě je to nezapomenutelné a každé Velikonoce si na tuto příhodu vzpomenu.
setury - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz