Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, kdy si věřící připomínají poslední týden Kristova života, jeho ukřižování a zmrtvýchvstání. Navazují na židovský svátek Pesach, který připomíná vysvobození židovského národa z egyptského otroctví. Název Velikonoce je odvozen z označení „veliká noc“ – tou se myslí noc ze soboty na neděli, kdy Ježíš vstal z mrtvých.

Původně ale byly Velikonoce pohanskou oslavou jara a podobně je tomu často i dnes. Pro většinu z nás jsou Velikonoce oslavou probouzení jarní přírody, která je spojená s mnoha lidovými tradicemi. České Velikonoce spojují křesťanské prvky s lidovými zvyky.

Velikonoce nemají stanovené pevné datum – to se každý rok mění podle první neděle po prvním jarním úplňku. Jarní rovnodennost nastává každý rok 21. března a jakmile po tomto datu nastane úplněk, je tedy neděle po něm velikonoční. Kdyby náhodou úplněk připadl přímo na neděli, Velikonoce se posouvají na následující neděli. Velikonoce tak mohou nastat mezi 21. březnem a 25. dubnem. Proč právě neděle? Protože – jak jsem zmínila – nejdůležitější velikonoční událostí je Ježíšovo zmrtvýchvstání, ke kterému mělo dojít v neděli.

Letošní Velikonoce začínají Velkým pátkem 3. dubna a končí Velikonočním pondělím 6. dubna.  

Pro křesťany začínají velikonoční svátky tzv. Pašijovým neboli svatým týdnem, kdy si připomínají poslední týden Kristova života.  S Pašijovým týdnem se dodnes pojí mnoho tradic spojených s jednotlivými dny:

Květná neděle – letos 29. března: tradičně se v kostele světí vrbové proutky a kočičky. Dříve se věřilo, že posvěcené chrání před zlou mocí a zajišťují hospodářům hojnou úrodu.

Modré pondělí – letos 30. března: začínalo se s jarním úklidem. Z hlediska náboženského to nebyl významný den týdne.

Šedivé nebo někdy také žluté úterý – letos 31. března: také ne nijak významný den, vymetaly se pavučiny.

Škaredá nebo Sazometná středa – letos 1. duna: vymetaly se komíny a kdo se tento den škaredil, ten se pak podle tehdejších pověr škaredil celý rok každou středu.

Zelený čtvrtek – letos 2. dubna: Významný den Pašijového týdne, začátek Velikonoc pro křesťany, kdy si připomínají Ježíšovu poslední večeři. Zvony večer odlétají do Říma a mají se opět rozeznít až při mši na Bílou sobotu. Dříve se dokonce sundávaly zvony z krku i kravám. Po vesnici chodili tzv. vrkáči: skupina chlapců nebo i dívek chodící ráno, v poledne a večer s řehtačkami (vrkačkami), kteří „honili Jidáše“ a zaháněli zlé síly. Zvykem bylo sníst něco zeleného pro zdraví. Po ranní modlitbě se lidé myli rosou, aby si upevnili zdraví.

Velký pátek – letos 3. dubna: významný den, kdy se otevírá země a vydává své poklady. Je připomínkou ukřižování Krista na kříži, den smutku a ticha. U nás od roku 2016 den pracovního klidu, tedy svátek. Tento den je spojený také s řadou tradic: nekonaly se mše, nesmělo se pracovat (hlavně prát, rýt nebo kopat do země), nesmělo se jíst maso ani vařit (jedlo se jídlo z předešlého dne). Nesmělo se nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarovaná.

Bílá sobota – letos 4. dubna: končí období čtyřicetidenního pomasopustního půstu, vracejí se zvony z Říma, křesťané očekávají vzkříšení Krista. Před rozedněním se vybílilo stavení (předtím muselo být vymetené novým koštětem). Pekli se beránci a mazance.

Boží hod velikonoční (Velikonoční neděle) – letos 5. dubna: zmrtvýchvstání Krista, pro křesťany nejvýznamnější den. Ženy a dívky barví vejce a malují kraslice, chlapci a muži pletou pomlázky z vrbových proutků. Na mši v kostele si lidé nechávali posvětit jídlo, po konci půstu to bylo tradičně maso (většinou jehněčí, kůzlečí nebo skopové). K Velikonoční neděli patřilo hodování u slavnostní tabule, vzájemné návštěvy a oslavy. Nesmělo se uklízet nebo prát.

K Velikonocům samozřejmě patří také Velikonoční pondělí – letos připadne na 6. dubna. U nás je také státním svátkem. Tento den je spojený s mnoha lidovými zvyky, které už nemají souvislost s církevními tradicemi. Nejčastěji se jedná o šlehání dívek a žen pomlázkou, které jim má zajistit jejich „pomlazení“. Pomlázka měla být vždy z čerstvě nařezaných proutků. Někde je tradicí polévání vodou. Zdobená vejce jsou symbolem nového života. Nejčastěji se vajíčka barvila červenou barvou, která připomínala Kristovu krev a symbolizovala jeho oběť. Velikonoční pondělí je oslavou plodnosti a mládí.

Tolik k tradicím a zvykům. 

Nezbývá než popřát všem krásné velikonoční svátky a krásné jaro!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10