Můj příběh je trošku smutný. Každý rok se všichni těší z těchto svátků, ale já se každý rok klepu hrůzou a modlím se, ať už je to za mnou. Je to už pár let, ale pořád mám na to zlé vzpomínky. A co mě potkalo?
Před pár lety jsem jela s přítelem v autě, ale dostali jsme smyk a já skončila v nemocnici a operovali mi páteř. Když už jsem byla téměř v pořádku, tak jsem šla po ulici zrovna na Velikonoce a naproti mě šla banda kluků, bylo vidět, že už mají přebráno, jak jim všichni nalévali panáky.
Jak uviděli ženskou, tak jim to nedalo a rozběhli se za mnou, aby mě vymrskali. Snažila jsem se jim říct, že jsem po operaci, ať mě nechají, ale nedali si říct, mermomocí mě museli zmrskat. Až když viděli, že ležím bezmocně na zemi, tak jim asi došlo, že jsem měla pravdu, když jsem je upozorňovala.
Zbaběle utekli a nechali mě tam. Díkybohu, že šel kolem hodný pán a pomohl mi, zavolal mi sanitku a počkal tam se mnou. Naštěstí to nebylo tak vážné, takže druhé operaci jsem se vyhnula, ale pár dní jsem si v nemocnici poležela.
Od té doby se zavírám na Velikonoce doma a neotvírám nikomu, aby to zase nedopadlo špatně. Snad ten strach někdy přejde a já budu moci v klidu vystrčit nos ze dveří a uvítat koledníky. A pokud tohle bude číst nějaký muž, prosím, ať si dá pozor na to, koho chce vymrskat.
Autor: V007A