Velikonoce u nás

Jako dítě jsem vyrůstala v rodině, kde se Velikonoce slavili, vždy a bez jakéhokoliv ošizení. Výzdoba, malování vajíček, pečení a taky návštěva kostela. Brala jsem to dost špatně, musela jsem otvírat klukům dveře, a dívat se na to jak můj bratr přišel s plným košíkem sladkostí. 

Po mých osmnáctinách jsem odešla z domu za prací, a našla si přítele,  se kterým jsme doposud, ale nikdy spolu nijak neslavili Velikonoce, žádná výzdoba nebo návštěva kostela, žádné pečení nebo snad nějaká návštěva, klid a ani jsem "nedostala".

Navštěvovala jsem sice kamarádky s dětmi nebo jen tak své přátele, kde velikonoční výzdoba byla překrásná, že mě chytla za srdce.  Před třemi lety to bylo poprvé, co jsem nakoupila věci na výzdobu a  vyzdobila byt, dokonce jsem si koupila velikonoční ubrus a sama si ho vyšila. A o něco málo později jsem zjistila, že jsem těhotná a to jsem "dostala" od přítele poprvé!

A ten pocit, div jsem nebrečela!
Dnes se tomu usměji a přemýšlím jaká bude výzdoba u nás doma v nejbližších dnech. Asi jsem potřebovala k tomu "dozrát" a hlavně Vanessku, kterou mám vedle sebe a vykládám jí, co je co a ona vše opakuje, a moc se těším až budeme spolu barvit či malovat vajíčka.

Moc ráda uvařím nějakou dobrotu a pozvu ty, které mám moc ráda.
Těším se i na to až Vanesska povyroste a budeme si moc vyprávět o Velikonocích, tradicích a taky až jí jednou povím, jak to bylo u nás!


Všechny zdraví
Kristýna

Autor: Vanesska22

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10