Jako každý rok jsem trávila Velikonoce stejně, ale jednoho dne zavolala teta že k nám přijede na Velikonoce sestřenice Lada. Protože byla z Prahy, kde se takové svátky už málokde dodržují, chtěla si to vyzkoušet po vesnicku u nás.

Když nastal ten den, věděla jsem, že to jako vždy schytám a nejvíc má zadní část těla. Proto jsem si dala do kalhot polštářek. Lada byla většinou nabručená. Do kalhot si polštářek nedala. Když přišli koledníci, nejdřív šli namlátit mě. Říkali mi ať si ten polštářek vyndám, nakonec jsem si ho vyndala. Přeci jakákoli slečna, co dostane pomlázkou, bude zdravá.

Když jsem dostala hodně šlehů od pomlázek a jalovců (k tomu samozřejmě koleda). Vrhli se na mou dost při těle sestřenku Ladu. Volali na ni, ať si sundá ten polštářek jako já. V Ladě cuklo, urazila se a řekla, že tam žádný polštářek nemá, koledníci ji nevěřili. Lada utekla do pokoje a když přišli další koledníci ani nevyšla.

A myslíte, že k nám ještě někdy přijela na Velikonoce? KDEPAK! Radši byla doma v Praze. Já se jako každý rok těším na velikonoční výprask a tentokrát už také bez polštařku. Ne, že bych byla tlustá jako má sestřenice Lada, ale chci být zdravá, jak to říká povídka.

Ale to už je další velikonoční příběh:).

Autor: Nicollete

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10