Velikonoční svátky u Slovanů

Velikonoce jsou druhé velké svátky roku a jsou slaveny v době jarní
rovnodennosti. Dříve se, ale také nazývaly svátky červené.
Byly oslavou vzkříšení přírody k novému životu, oslavou jara a Vesny.
Jarnímu obratu v přírodě, kdy slunce stoupá výš a světla přibývá, si staří
Slované přizpůsobili mnoha zvyky.

Vítali jarní božstva a s těmi zimními se loučili. Vynášeli, topili, pálili, nebo shazovali ze skal Moranu. Jaro bylo přinášeno v podobě jívových, tisových nebo klokočových proutků. Domy se zametaly zelenými ratolestmi, božstvům byly přinášeny oběti, čarovalo se a věštilo, zvláště pomocí rituálů ohněm a
vodou, vzpomínalo se na zemřelé. Všechny obřady měly jakýsi očištovací
princip.

Velikonoce se u Slovanů konaly veznamení kraslic. Byla to vařená vejce,
která byla obarvená na červeno. Tato barva byla Slovany velmi uctívana. Prastarý význam mají ale i vejce. Například ta, která byla snesena na ZELENÝ ČTVRTEK, byla v hodech velikonočních posvěcena, potom se přehazovala přes chalupu a zakopala na místě, kam dopadla. Byla to magická ochrana proti pohromě a neštěstí.

U východních Slovanů byla rozšířena hliněná malovaná vajíčka, která se nazývala "pisanki". Tento název se dodnes dochoval na Ukrajině, kde se velikonoční kraslice jmenují "pysanky". O Velikonocích byla vzývána bohyně Vesna prostřednictvím rituálu vody. Před východem slunce se lidé umývali vodou ze studánek a potoků, tváří obráceni k vycházejícímu slunci a rozjímali.

Dalším důležitým symbolem Velikonoc je pomlázka. Proutek je vlastně
symbolickým obrazem blesku, praskání obrazem hřmění. Práskáním se všeobecně vyháněly zlé mocnosti, právě tak jako jarní hřmění vypuzuje zlé duchy.

Ohen, věrný průvodce slovanským bájeslovím, má svou důležitou roli i ve
velikonočních obřadech. U Polabských Slovanů na večer prvního nebo druhého velikonočního svátku plápolaly na návrších ohně, kterým
byla připisována zúrodnující moc.

V době velikonoční bylo také pamatováno na zemřelé. První neděli po
Velikonocích byly uspořádány velké slavnosti na počest mrtvých. Lidé
odcházeli na hřbitov, kde až do večera pili a hodovali. Ale ať už tomu bylo jak chtělo, ty letošní i ty příští Velikonoce se budou ve většině domácnosti slavit trochu jinak, než tomu bylo kdysi.

Přesto určité tradice přetrvaly dodnes, proto vám můžu jen popřát krásné a
veselé červené Velikonoce.

Vrba a jalovec
Martin chystá v koutku něco na Cilku.
Plete, plete z proutků, má to za chvilku.
Tomáš chystá v koutku něco na Stázku.
Plete, plete z proutků, plete pomlázku.
A ten jalovec?!
Patří na konec.

Vejce pěkně malované, též mazance vypékané,
řechtačky a mrskanice i štamprlika slivovice
tak se svátky jara slaví at jsme všeci veselí a zdraví !

Krásné a veselé svátky velikonoční přeje Valaska

Autor: Valaska

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10