Velikonoční tradice

K Velikonocům už tradičně patří vrbová pomlázka, malované kraslice nebo polévání děvčat vodou.

Velikonoční tradice-pomlázky

Pomlázky se splétají z vrbového proutí nebo březových proutků.

Najdeme si pěkné pruty a zařízneme je na stejnou délku. Před spletením je namočíme alespon na tři hodiny do vody, aby byly vláčné. Vezmeme osm prutů a na silnějším konci je omotáme pevně jedním tenkým nebo rozpůleným prutem, aby nám vzniklo držadlo. Do špičky vložíme několik barevných pentlí.

Velikonoční tradice-kraslice

Kraslice nás doposud okouzlují svým jemným půvabem a uvádějí v úžas množstvím ornamentů a nejrůznějších technik. Vajíčka se však v minulém pokolení nechystala až na Velikonoční pondělí, ale barvila se na Bílou sobotu. V neděli už musela být na stole. Celá kopa, aby si mohl vzít každý, kdo domu přišel. Proto, aby se rád vracel. O jedno se podělil s tím, koho měl rád, kdyby v životě zabloudil, najde vždy tu správnou cestu, jen si musel vzpomenout, s kým jedl velikonoční vejce.

Barevné skořápky z rozbitých vajec strkaly hospodynky do myších děr.

Pár pověr které se říkají o Velikonocích:

Kdo na Zelený čtvrtek stoupne na železo, hned jak vstane, bude mít po celý rok zdravé nohy.

Mládenci chodili do potoka brodit koně, aby byli zdraví a silní, děvčata si v potoce omývala obličej, aby jim nenaskákaly pihy na tváři. Když si namočila i vlasy, věřila, že jim rychleji porostou.

Chlév se vykrápěl vodou z potoka, aby se otelila kráva.

Hospodyně musela vymést světnici, aby se v ní po celý rok nedržel hmyz.

Slupky z vajec položili mezi ozimé obilí na pole, aby bylo chráněno před krupobitím.

Z kostela každý rychle pospíchal domu, protože jak rychle přišel, tak rychlí měl být při žních.

A jeden velikonoční vtip na konec -

"Co to tady vyvádíš?" ptá se manželka, když vidí svého muže, jak v kuchyni drží slepici za krk. "Ále, v kuchařce píšou, že mám tu slepici půl hodiny podusit."