Velikonoce, co to vlastně je? Kdy vznikl tento název, kdo ho vymyslel a proč vlastně?

Povídek, různých tradic, říkanek a různých tipů najdeme všude hrozně moc. Ale nejen na internetu se dozvíme o těchto svátcích, moje babička, ta by mi mohla neustále povídat. Jak za mlada slavili a jak si to užívali, co se smělo, co už se v dnešní době vůbec nedělá a také proč se různé tradice konaly.

Moje zážitky na Velikonoce nijak zvláštní ani nic extra, ale dříve, když jsem bydlela u svých rodičů, tak jsem si je parádně užívala. Tradicí se u nás stalo, že jsme si vyzdobili jednu místnost. Napekli jsme si beránky, ozdobili zdi různými kreslenými vajíčky, zvířátky, koupili mašličky pro koledníky a nadělala se vajíčka.

Používali jsme klasické zdobení, do toho vosk, kterým vždy provoněl celý barák a také vajíčka zdobená cibulí a různými lístečky.  Jelikož mám mladší sestru a mladšího bratra, tak jsme si to pokaždé užili. Nikdy jsme také nezapomněli na vyklíčená semínka obilí, do kterých jsme si dali kuřátka a ozdobili.

Když už jsme měli červené a bolavé zadečky, našel se vždy nějaký expert, který přišel po dvanácté hodině. Ten obvykle dostal spršku vody a pak nás ještě stihl koledovat. Zážitky to určitě byly krásné, ráda na tu dobu vzpomínám, ale teď, když už jsem dospělá a děti zatím nemám, tak tyto svátky neslavím a ani se mi nelíbí.

Venku je to samý opilý člověk, občas jsou dost nepříjemní a nevíte co vám kdo udělá. Takže jsem začala tyto dny naprosto ignorovat, ani mi to nevadí. O nic nepřicházím, a když už nic, tak přítel mě symbolicky naplácá pomlázkou. Uvidíme do budoucna, zda se můj pohled na Velikonoce změní nebo bude stále tak odstoupený.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10