Už ani nevím, které Velikonoce to byly. Bylo to již před léty.
Když kluci byli ještě malí (bylo jich až až), a chodili si pro velikonoční vajíčka. Jednoho dne před Velikonocemi jsem se rozhodla, že si místo Velikonoc udělám odpočinkový den u babičky.
Zavolala jsem tedy babičce, že ji poctím návštěvou. Byla velmi ráda.
To jsem ale ještě netušila, že půjde ten večer babička na návštěvu a všem vyžvaní, že přijede její milovaná vnučka na návštěvu. A protože bydlí v malé vesničce, rozkřiklo se to tam rychle.
Druhý den jsem klidně vstala, a byla ráda, že nemusím nic vařit a udělám si odpočinkový den. Nachystala jsem se tedy a kolem 9 hodiny jsem vyrazila.
K babičce jsem přijela za hodinku, už když jsem projížděla vesnicí, stálo tam mnoho starých lidí. Koukali na mě, jako kdybych spadla z višně.
Vůbec jsem nevěděla, proč na mě tak koukají. Zaparkovala jsem, a šla se přivítat s babičkou. Pak jsem jim vyprávěla, jak na mě ti lidi tak koukali.
Ale co neslyším, někdo zvonil. Byla to parta mladých lidí s pomlázkou. Už asi víte, proč přišli.
Ten den jsem měla fakt dost zmlácený zadek. Kdybych to bývala věděla, radši bych zůstala doma. Babička mi pak řekla, ať se nezlobím, ale že se musela všem pochlubit, že přijede její vnučka.
Pak mi všecko docvaklo.
Velikonoce od té doby slavím doma :-)
Autor: Verculenka