První Velikonoce

Vždycky jsem si myslela, že jsou Velikonoce všude stejné a hlavně v našem okolí, ale náramně jsem se spletla. Já jsem se narodila přesně na Velikonoční pondělí, takže už se mi stalo parkrát, že jsem je také na toto pondělí měla. Nic neobvyklého, tedy aspoň v mé rodné vesnici. Jenže jsem se přestěhovala s přítelem k němu a vše bylo jinak, což já neměla ani tušení.

Začalo to jako každé jiné Velikonoce. Obarvila jsem si vajíčka, nakoupila spoustu dobrot pro malé koledníky a kořalku pro ty větší a pro mě, neboť jsem zrovna slavila své 22. narozeniny. Koledníci chodili od brzkého rána a to hlavně ti malí. Sem tam někdo z mé rodiny, tak jsme poseděli a vše probíhalo tak, jako normálně a v klidu až do té doby, než přišla banda našich přátel z této vesnice.

Bylo jich asi patnáct. Pozvala jsem je dál a jeden z nic se ptá, kde máme koupelnu a kde se svítí. Vůbec mi nedošlo, že on to moc dobře znal a věděl i kde se nachází i kde se svítí a já hloupá šla první, koupelnu otevřela a rozsvítila. A než jsem se nadála, byla jsem ve vaně a všichni u mě. Proud studené vody se mi valil po celém těle.

Zastavit to nešlo, neboť na patnáct chlapů jsem prostě neměla. Vše co na té vaně stálo jsem měla na sobě. Asi po deseti minutách zmrzlého sprchování se jim mě zželelo a přestali. Tak jsem se zvedla, že jako vylezu a půjdu se převléci, neboť jsem se drkotala zimou, ale ještě jsem si počkala. Byl na mě super pohled.

Zmrzlá a víte jak to s ženami je, když jim je zima a že jsem vnadnější o to pro mě horší. Nic jiného, než mi přát je nenapadlo. Proč by taky ne, pohled to musel pro ně být krásný, ale já to tak nebrala. Musela jsem si to přání odstát ve vaně, což bylo dalších 10 minut minimálně a já už necítila své tělo vůbec.

Převlékla jsem se, uvařila kávu a připravila občerstvení a chvíli jsme poseděli. Bylo mi řečeno, kdybych byla vdaná, nic se mi nestane. Tento rituál se u nás dělá jen svobodným. Příští rok už jsem vdaná naštěstí byla ale tento, jsem to odnesla čtrnáctidenní angínou. Strašně jsem se na ně zlobila a nejvíc na přítele, protože mi ani nenaznačil, co mě tu čeká.

Ale teď s odstupem času už se tomu směji a aspoň na své první Velikonoce v novém bytě nikdy nezapomenu.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10